Krátká sentimentální cesta a jiné povídky

Výbor dosud nepřeložených povídek terstského spisovatele mapuje jeho tvůrčí dráhu od prvních textů, jež vznikly ještě před napsáním románů Život pana Alfonsa (1892) a Senilita (1898), přes období takzvaného ticha, kdy se Svevo chystal skoncovat s „tou směšnou a škodlivou věcí, které se říká literatura“, až k brilantním textům vzniklým v autorově posledním tvůrčím období, datovaném od vydání románu Vedomí asvedomí Zena Cosiniho (1923), jenž mu přinesl slávu a úspěch. Některé z posledních povídek lze číst i jako kapitoly či fragmenty připravovaného čtvrtého románu, v němž mělo vyprávění Zena Cosiniho pokračovat, ale který už autor nedostal šanci napsat.