Nevidím ani tmu

Kde zůstaly ženy? napadlo Aleše Palána během příprav jednoho z budoucích knižních projektů s muži, kteří zvolili útěk jako formu osvobození od okolního světa, aby si mohli stvořit ten vlastní. Copak ženy neutíkají? Jak se vyrovnávají s bolestí, ztrátou, osaměním? A tak se autor začal potkávat se ženami a naslouchal vyprávění o nejbolavějších jizvách v jejich životech. Možná by raději zapomněly, ale vědí, že to nejde. Před jejich otevřeností a odvahou obnažit své nitro nezbývá než smeknout. Všechny našly nebo hledají cestu k síle a vytrvalosti překonat tragické ztráty, mučení, vážná onemocnění, drogovou závislost, pád na dno. Hrdinky této knihy jsou různé, ve věku od osmnácti do devadesáti let. Z jejich vyprávění někdy mrazí, jindy jde proti srsti, zakousne se, vzbudí porozumění a soucit, vyvolá pláč i vztek vůči lidské krutosti a hrubosti.

Aleš Palán si povídal se šesti ženami, které si v životě sice vytáhly černého Petra, ale nepodlehly tomu.

Rozhovory doprovázejí fotografie přední české fotografky Alžběty Jungrové.